De Deo Creatore
O Bohu, jakožto Stvořiteli - 2. část - O Andělech

• Gn3,24; Iz6,2; Ex23,20; Ez1,4-28; Zach1,9-19; Tob, Dan, Lk, Zj atd...
• sv. Klement Římský (Kor 34,5: “Pozorujme a uvažujme pilně celý zástup andělů, jak stojí při Bohu a konají jeho vůli.”), Dyonisios Pseudoareopagita (první monografie o andělech), sv. Řehoř Naziánský (domníval se, že andělé byli stvořeni ještě před hmotným světem, pozdější theologové se však spíše přiklánějí k názoru, že byli stvořeni současně) a další
• 4. Lateránsky sněm (*D800: ... “Bůh je počátek všech věcí, stvořitel viditelných i neviditelných, tělesných i duchovních věcí...”)
• K328

• Dan7,10; Jud9; Žid12,22
• Otcové se vesměs shodují
• K331

Poznámka: Jména (tituly) andělů v Písmu svatém: Serafové (Iz6,2); Cherubové, Trůny, Panstva, Knížectva, Mocnosti (Kol1,16), Síly, Archandělé, Andělé (Ef1,,20-21; 1Sol4,16; 1Pt3,22; Řím8,38). Ovšem jak jsou kteří postaveni vůči jiným, jestli jsou různé biblické názvy synonymní nebo opravdu vystihující rozdíly mezi anděly, nevíme. Jak řekl svatý Augustin (Enchir. 15,58): “Zda titíž archandělé se nazývají Mocnosti, kdo vědí, ať řeknou. Já se přiznávám, že nevím.”

• Ef6,12; Písmo často mluví o andělech jako o duších (6.pád od sl. duch)
• Otcové se různí, někteří připouštějí možnost jistého "těla andělů", pro tuto větu svědčí sv. Řehoř Naziánský (Orat. 28,n.31: “andělská přirozenost je rozumná a netělesná...”), sv. Jan Damašský (De fide ort. 1. II,3: “Anděl je podstata rozumná bez těla.”), sv. Řehoř Veliký (Moral. 1. IV 3,8: “Anděl je pouze duch, člověk však i tělo.”) apod.
• 4. Lateránský sněm se přiklání spíše k netělesnosti andělů.
• K330

Poznámka: Je velmi důležité ujasnit si nejprve význam slova "tělo". Je rozdíl mezi chápáním těla jako hmotné části bytosti nebo tělem v hylemorfním pojetí (materie formovaná duší) apod.

• 2Pt2,4; Jud6; apod.
• sv. Augustin , sv. Řehoř Veliký (upozorňují, že ve shodě s 2Tim2,5 si dobří andělé si blaženost zasloužili, že tedy všichni měli šanci, podobně jako mají lidé) apod.
• 4. Lateránský sněm
• K391-395

• 2Pt2,4;
• Církev se vyjádřila odmítnutím opačného učení Origena (D 411: “Kdo tvrdí nebo věří, že trest zlých duchů a bezbožných lidí je pouze dočasný a jednou skončí a nastane návrat do původního stavu a obnova zlých duchů a bezbožníků, ať je vyobcován.”).
• K393

• K332-335

• Ž91,11; Mt18,10
• sv.Basil (Contra Eunom. III,1: “To, že s každým je anděl, aby jeho život řídil jako vychovatel a pastýř, to nikdo nepopírá, kdo je pamětliv slov Páně: Vizte, abyste nepohrdali....”), sv. Jeroným (In Math. 18,10: “Veliká je důstojnost duší, že každá má od počátku svého anděla určeného k ochraně.”) apod.
• K336

1. pokoušením (Ef6,11; 1Pt5,8-9)

2. vnějším znepokojováním (Job2,7; Mt9,32; Mk5,2-20 apod.)

3. posedlostí (Mt4,24; Mk1,32-33; Lk7,21; apod.)

4. magickou činností (Ex7,11;)

• K394-395

Pro zajímavost: (Z Římského rituálu - což je kniha některých modliteb pro kněze - pro rozlišení posedlosti při exorcismu): "Především kněz ať snadno nevěří, že je někdo posedlý, ale ať zná ona znamení, jimiž se posedlost poznává. Znamení jsou: mluvení neznámou řečí mnoha slovy, rozumět mluvícímu cizí řečí, zjevování věcí skrytých, vzdálených nebo síla přesahující věk, nebo přirozenou kondici..." atd.

Vliv zlého ducha se nesmí podceňovat ani přeceňovat. Ďáblové mají jen tolik moci, kolik Bůh dopustí, nejsou zlými bohy, jsou to obyčejní zvrhlí andělé.