Eschatologie
O posledních věcech

  • Smrt je v přítomném řádu spásy trestem ze dědičný hřích a všichni lidé stižení dědičným hříchem jsou podrobeni smrti.(de fide)

    Poznámka: Tím se nepopírá možnost Boží výsady jako nanebevzetí - Henoch, Eliáš, Panna Maria, nebo situace lidí, kteří se dožijí konce světa (1Kor15,51).

  • Smrtí přestává doba zásluh a viny a možnost obrácení.
  • Bezprostředně po smrti se koná zvláštní soud, při němž se rozhoduje o osudu zemřelých.

    Poznámka: Církev hlavně odmítá existenci zmíněného "mezistavu" mezi smrtí a životem věčným, který je hlásaný hypnopsychismem (duše po smrti až do všeobecného soudu "spí") a thnétopsychismem (duše po smrti umírají a jsou zároveň s těly "vzkříšený"). Řecká pravoslavná církev předpokládá v souladu s některými staršími Otci zvláštní soud a poté zvláštní stav do všeob. vzkříšení.

  • Duše spravedlivých, které jsou v okamžiku smrti bez hříchů a trestů za hříchy vcházejí do nebe. (de fide)
    • Ž49,16; 2Makk7; Mt25,10; 22,1nn; 18,8nn; Řím2,7 atd.
    • sv. Augustin (De civ. Dei XXII, 29nn), Staří Otcové
    • pp Benedikt XII.
    • K1023-1029
  • Duše těch, kteří umírají ve stavu osobního těžkého hříchu, jdou do pekla. (de fide)
    • Mt5,29; Mk9,42nn; Mt13,42.50; 2Sol1,9; Zj21,8; 2Pt2,6; Juda7
    • sv. Ignác z Antiochie (Ef 16,2: “...který víru v Boha, pro níž byl Ježíš Kristus ukřižován, kazí špatným učením, vejde do věčného ohně, rovněž tak ten, kdo toto učení poslouchá.”), sv. Justin (Apol II 9)
    • pp Benedikt XII. (*D1002, srv. výše)
    • K1033-1037
  • Nebeská blaženost i stav zatracení trvá věčně. (de fide)
    • Mt6,20; Lk12,33; Lk16,9; Mt25,46; Zj14,11; 19,3
    • sv. Augustin (De civ. Dei XII 13,1: “Jak může být řeč o pravé blaženosti, chybí-li její věčné trvání?”, dále Ad Orosium 6,7; Enchiridion 112), sv. Ignác z Ant. (Ef 16,2), sv. Justin (Apol I 28,1), sv. Ireneus (Adv. haer. IV 28,2), Tertullianus (De poen. 12) apod.
    • pp Benedikt XII., 4. Lateránský sněm
    • K1029, 1034
  • Stupeň nebeské blaženosti, stejně jako míra trestu jednotlivců v pekle, je u jednotlivých lidí rozdílný. (de fide)
    • Mt16,27; 1Kor3,8; 2Kor9,6; 1Kor15,41n; Mt11,22; Lk20,47
    • sv. Augustin (In Joan tr. 67,2, dále Enchir. 111: “V trápení bude jedněm zavrženým snesitelněji než druhým”), sv. Jeroným (Adv. Iovin. II 18-34), Tertullianus (Scorp 6: “K čemu je u Otce mnoho příbytků, ne-li kvůli rozdílnosti zásluh?”)
    • Florentský sněm, Lyonský sněm, Tridentský sněm

    Poznámka: Lze to přirovnat k různě velkým sklenicím. V nebeském království budou všechny sklenice naplněny, ale rozdíly ve velikosti zůstanou.

  • Duše spravedlivých, zatížené ještě lehkými hříchy nebo tresty za hříchy, jdou do očistce. (de fide)
    • 2Makk12,42-46; Mt12,32; 1Kor3,10-15; Mt5,26
    • sv. Augustin (Enarr. in Ps. 37,3: “...nápravný, očistný oheň...”, dále De civ. Dei XXI 13: “Časné tresty utrpí jedni v tomto životě, jiní teprve po smrti, jiní opět v životě i po smrti, avšak vždy před posledním a nejpřísnějším soudem.”, dále Enchir. 110, De civ. Dei XXI 24,2), starokřesťanské náhrobní kameny, sv. Cyprián (Ep. 55,20), Tertullianus (De Anima 58 při výkladu Mt5,26: “...žalář je podsvětí, poslední halíř nepatrné přestupky, které je nutno usmířit před příchodem tisícileté říše.”) apod.
    • Lyonský, Florentský a Tridentský sněm (*D1820: “Katolická církev, osvícená Duchem svatým, čerpajíc ze svatého Písma a staré tradice Otců, učila na posvátných koncilech a naposled na tomto všeobecném koncilu, že existuje očistec a že duším, které se v něm nacházejí, se poskytuje pomoc přímluvnými modlitbami věřících, především pak bohumilou obětí oltářní.”)
    • K1030-1032

    Poznámka: Očistec netrvá přes všeobecný soud, srv. Mt25,34.41 apod. - jsou jen dva konečné stavy. Z Otců srv. např. sv. Augustin (De civ. Dei XXI 16: “S očistcovými tresty lze počítat pouze před posledním a nejhroznějším soudem.”).

  • Na konci světa přijde Kristus k soudu nad celým lidstvem. (de fide)
    • Mk13,26; Lk21,27; Sk10,42; Mt16,27; apod.
    • Barnabášův list (7,2), Didaché (16,8), sv. Polykarp (Phil 7,1: “...ten, který popírá vzkříšení a soud je prvorozencem Satanovým.”), sv. Klement (1,1), sv. Justin (Apol I 8), sv. Ireneus (Adv. haer. I 10,1)
    • Nicejské a Nicejsko-cařihradské krédo (*D325; *D381 “... (Kristus) ...sedí po pravici Otce, a znovu přijde soudit živé i mrtvé...”, pp Benedikt XII. (*D1002 srv. výše)
    • K1038-1041

    Poznámka: Při osobním soudu bude člověk souzen jako jednotlivec, při všeob. soudu bude souzen jako člen lidstva. Odměna a trest bude rozšířena na celé tělo. Tedy poslední soud je jakési definitivní naplnění, poslední tečka.

    Poznámka: Znamení příchodu Pána:

    • zvěstování Evangelia po celém světě (Mt24,14)
    • obrácení Židů (Řím11,25-32)
    • odpady od víry (Mt24,5)
    • Antikristův příchod (2Sol2,3-4)
    • těžká soužení (Mt24,29)
  • Doba Ježíšova příchodu je neznámá.
    • Mt24,36; Mk13,32
    • K1040, 1048
  • Všichni mrtví budou v soudný den vzkříšeni (vstanou se svými těly). (de fide)
    • Lk14,14; Mt5,2n; 18,8 apod.
    • sv. Klement Římský (Kor 24-26), sv. Justin, sv. Řehoř Nysský, Tertullianus, sv. Augustin (De civ. Dei XXII 4, Enchir. 84-93), sv. Ireneus (Adv. haer. IV 8,5)
    • Nicejský sněm, IV. Lateránský sněm (*D801: “Ježíš Kristus přijde na konci věků, aby soudil živé i mrtvé a odplatil každému podle jeho skutků, jak zavrženým, tak vyvoleným. Všichni budou vzkříšeni s vlastním tělem, které zde mají, aby podle svých dobrých nebo zlých skutků dostali buď jako zavržení věčný trest s ďáblem, nebo jako vyvolení věčnou slávu.”)
    • K1038
  • Těla spravedlivých budou po vzkříšení oslavena, těla bezbožných nikoliv.
    • Fil3,21, 1Kor15,42-44; Mt18,8
    • K997-1004, 1042, 1059
  • Přítomný svět zanikne v soudný den a bude nově uspořádán.