Mariologie

  • Panna Maria je matkou Boží. (de fide)

    Poznámka: Dogma bylo definováno především pro jeho Kristologický rozměr. Ježíš je Boží Syn, Bůh, který na sebe vzal lidskou přirozenost (srv. Flp2). Je to celý Bůh a celý člověk a to od počátku svého života. Maria porodila tohoto Ježíše, tedy Bohočlověka. Ne pouze člověka, na kterého poté sestoupilo božství apod. Na Efezském sněmu někteří požadovali pro Marii titul Christotokos (Kristorodička), aby se dalo vykládat ve smyslu zrození pouze Ježíšova lidství. Sněm tuto nauku odmítl a přiřkl Marii titul Bohorodička (Theotokos). Na počest sněmu byla v 5. stol. vystavěna nejstarší západní Mariánská bazilika, římský chrám Santa Maria Maggiore.


  • Maria je "vždy panna". (de fide)

    Poznámka: Ježíšovi bratři, několikrát zmiňovaní v Evangeliu, bývají nejčastější námitkou proti tomuto dogmatu. Křesťané se vcelku shodují na panenském početí Ježíše a na panenský život Mariin až do porodu Ježíše (srv. Mt1,25). Panenský život po porodu už bývá zpochybňován, zvláště protestantskými theology, právě Ježíšovými bratry. Je faktem, že Písmo nikde explicitně nemluví o Mariině panenství po ježíšově narození. Mt1,25 (”...ale nežili spolu, dokud neporodila...”) je hebraismus použitý také např. v Luk2,37 pro prorokyni Annu (...”byla vdovou až do svého 84. roku.”). Nejde o to, že se v 84 letech vdala, ale o to, že skutečně až do té doby, o níž je řeč, byla vdovou. Podobně u Marie, Mt1,25 zdůrazňuje, že Ježíš byl počat panensky a že skutečně nemohl být přirozeným synem Josefa. O čase po porodu věta vůbec nemluví. Je to klasický hebraismus, obrat typický pro hebrejský styl vyjadřování.

     Termín “bratři” je v Písmu mnohokrát použit v širokém smyslu příbuznosti. Např. Abram se označuje za bratra Lotova (Gn13,8), přestože o kapitolu zpět (12,5) uvedeno, že Lot byl Abramův synovec. Hebrejština slovem “bratr” často označuje obecně příbuznost, ne striktně původ z jedné matky. Proto není důvod považovat Ježíšovy bratry za Mariiny děti, tedy Ježíšovy sourozence.

     Pro zajímavost: Homilie sv. Cyrila Alexandrijského na koncilu v Efesu: “Vidím radostné a vzrušené shromáždění svatých, kteří se sem ochotně seběhli na pozvání Boží Matky a ustavičné Panny Marie... Pozdravujeme Tě, Boží rodičko Maria, úctyhodný poklade celého světa, neuhasitelná lampo, koruno panenství, žezlo správné nauky, nezrušitelný chráme, místo toho, kterého žádné místo nemůže pojmout, Matko a Panno! Skrze Tebe je ve svatých Evangeliích nazýván požehnaným ten, který přichází ve jménu Pána. Buď zdráva, která jsi ve svém panenském lůně obsáhla nesmírného a neobsáhlého. Skrze Tebe je oslavena a uctěna svatá Trojice... Zda může někdo z lidí oslavovat, jak se sluší, onu nejvýš chvályhodnou Marii? Ona je Matka i Panna. Jak podivuhodná věc! Tento zázrak mě přivádí v úžas... Hleďte, proto se tak všechno raduje. Kéž je nám také dáno, abychom opěvujíce a slavíce Marii, vždy pannu a svatý chrám Boží, i jejího Syna a neposkvrněného Ženicha, s úctou se klaněli Boží jednotě a s bázní uctívali Boha v nedílné Trojici. Neboť jemu patří sláva na věky věků. Amen.”


  • Panna Maria byla počatá bez dědičného hříchu. (de fide)

    Poznámka: Upozorňuji na text dogmatu, které zdůrazňuje, že ono uchránění Marie od každé viny bylo pro Ježíšovy předvídané zásluhy jedinečnou výsadou Boží milosti. Nejde tu o jakýsi morální výkon Panny Marie ani o zbytečnost Ježíšovy oběti pro její případ! Narození Ježíše z bezhříšné, čisté ženy bylo vhodné, ne však nutné. Neplyne automaticky, že se bezhříšný Ježíš musel narodit z bezhříšné matky. Mariina neposkvrněnost je čistě Boží dar, který dal Bůh svobodně. Ježíš se mohl narodit i z hříšné ženy. Bůh však učinil jinak.

    Někdy dochází k nepochopení termínu “neposkvrněné početí” a vykládá se jako početí Ježíše bez hříchu (a hříchem se rozumí sexuální styk). Ježíš sice byl počat jinak než sexuálním stykem, ale “neposkvrněné početí” se týká začátku života Panny Marie, ne Ježíše. Ona byla počata bez hříchu. Hříchem je míněn dědičný hřích včetně jeho následků, v žádném případě sexuální styk. Za prvé na manželském sexuálním životě není nic hříšného a za druhé Maria byla počata svými rodiči (Jáchymem a Annou, jak uvádějí některé prameny) normálním sexuálním stykem.

    Pro zajímavost: Historie tohoto článku víry: V prvokřesťanské církvi se mluví o Mariině bezhříšnosti (srv. citace sv. Augustina a sv. Hippolyta), kontroverze se opět obnovily v raném středověku nástupem systematického theologického studia scholastiků. Spor šel hlavně o to, zda Maria byla zbavena dědičného hříchu při svém početí, nebo až přijetím úkolu Boží Matky a byl zapříčiněn svátkem početí panny Marie, který západní církev v 11. stol. převzala od církve východní. Sv. Bernard i sv. Tomáš Akvinský neposkvrněné početí odmítali, především proto, že by to podle nich učinilo Kristovo vykoupení pro Pannu Marii zbytečným. Tuto otázku rozřešil františkán blah. Duns Scotus (+1308). V baroku kontroverze ustávají a r. 1854 je definováno dogma.


  • Panna Maria byla vzata do nebe. (de fide)

    Poznámka: Vedle těchto dogmat, bývá Panně Marii přičítán titul přímluvkyně, Matky, Královny, Spoluvykupitelky a Prostřednice milostí. Není to součástí dogmat, znamená to asi toto: